česky deutsch

 

 

Hledáme další poškozené

za účelem společného postupu

 

 

kontaktujte: e-mail info@delete.cz
 


Poslední doplnění

insolvenční návrh

Společnost S MORAVA Leasing reagovala na podanou žalobu společnosti DELETE na neplatnost výpovědi a určení vlastnictví předmětu leasingu podáním zkresleného insolvenčního návrhu. A to bez jakéhokoliv upozornění, výzvy k úhradě, žalobě … U úvěrové smlouvy č. 1110900180, jak bylo uvedeno v bodě 1., nájemce na základě opakovaných příslibů očekával dodržení učiněného příslibu zpětvzetí výpovědi. Leasingové smlouvy 1070500007 a 1070600016 byly vzhledem k absenci upomínky vypovězeny neoprávněně. V každém případě ale byly zkresleny údaje v částkách po splatnosti, jednak byly zahrnuty částky, jejichž splatnost byla dle splátkových kalendářů až 28.3.2011, tedy po dni doručení výpovědí, a to ve výši rovných 300.000 Kč, pronajímatel do insolvenčního návrhu nezahrnul aktiva nájemce ve výši 1.382.875 Kč za zálohy složené na budoucí odkup pozemku. Hlavně ale u leasingových smluv nebyla vůbec zahrnuta hodnota areálu, který se 6 let splácel a který je aktivem na straně nájemce. Jsme přesvědčeni, že prvně mělo dojít k vzájemnému vypořádání leasingových vztahů po prodeji předmětu leasingu, tedy areálu Dels v hodnotě několika desítek milionů korun. Až po tomto aktu by se zjistilo, zda vůbec existuje nějaká pohledávky pronajímatele za nájemcem.

Důkazem zcela zkresleného insolvenčního návrhu je původní návrh podaný společností S MORAVA Leasing, resp. vyčíslení podaného návrhu:

 

Při celkovém shrnutí pronajímatel vynaložil zaokrouhleně 43,4 mil Kč, nájemce zaplatil včetně pokut a DPH 27,3 mil Kč (dle znaleckého posudku ing.Průdka uveřejněného v ins řízení KSBR 27 INS 6965/2011 dne 24.10.2012, strana 16) a do aktiv nájemce náleží i prodaný areál za 36 mil Kč, přičemž v době podání insolvenčního návrhu nebyla tato hodnota známa a údajně pronajímatel použil jakousi zůstatkovou cenu, o které nebyla v insolvenčním návrhu ani zmínka (viz vyjádření pronajímatele ze dne 10.8.2012 uveřejněné v ins řízení KSBR 27 INS 6965/2011, strana 15). Přesto podal pronajímatel návrh na insolvenci v nepochopitelné výši 74,2 mil Kč.

O neexistenci pohledávky a nesmyslnosti insolvenčního návrhu svědčí i skutečnost, že v souvislosti s prodejem areálu Dels společnosti Duarte Business, a.s. byla prokuristou a finančním ředitelem pronajímatele Ing.Alešem Cejpkem oslovena dne 30.4.2012 společnost DELETE s.r.o. s návrhem na řešení situace. Již dříve dohodnuta prodejní cena areálu ve výši 36 mil Kč bude snížena na 30 mil Kč, a za 6 mil Kč prodá S MORAVA Leasing,a.s. kupujícímu, společnosti Duarte Business, a.s. i veškeré pohledávka za společností DELETE s.r.o. Jinými slovy uhradí kupující stále 36 mil Kč, ale navíc dostane k areálu i pohledávky za společností DELETE s.r.o. ZDARMA. Předpokládá to „pouze“, že společnost DELETE s.r.o. uzná svoje závazky ke společnosti S MORAVA Leasing,a.s. Ačkoliv by společnost S MORAVA Leasing, a.s. nezískala z údajných pohledávek ani korunu, zbavila by se elegantně neoprávněně podaného insolvenčního návrhu. Pohledávku by vlastnila již společnost kupující areál, ale hlavně společnost DELETE s.r.o. by uznáním závazku dodatečně legalizovala oprávněnost podaného insolvenčního návrhu a znemožnila tím vymáhání veškerých nároků společnosti DELETE s.r.o. za neoprávněně podaný insolvenční návrh. Větší důkaz neexistence pohledávky (těžko by někdo prodával skutečnou pohledávku vyčíslenou v dané chvíli na 16 mil Kč za 0,- Kč) asi neexistuje, stejně tak snaha o dodatečné uznání závazku svědčí o pokusu vyřešit problém s insolvenčním návrhem, který byl díky neexistenci pohledávek podaný neoprávněně. Zbývá jenom doplnit, že na schůzce dne 30.4.2012 se strany dohodly, že návrh Ing. Procházka sesumarizuje a pošle Ing. Cejpkovi e-mailem. Následujícího dne byl e-mail odeslán a dne 2.5.2012 doručen Ing. Cejpkovi. Z textu již bylo zřejmé, že je uznání závazku pro DELETE s.r.o. neakceptovatelné, navíc i z důvodu financování koupě areálu by byla dohoda pro kupujícího neřešitelná. Výše uvedené sepsal a osvědčil notář ve formě notářského zápisu dne 17.5.2013.

Dne 27.5.2013 odeslala společnost DELETE s.r.o. na insolvenční rejstřík  přípis s názvem Vyjádření dlužníka k insolvenčnímu návrhu věřitele a) společnosti S MORAVA Leasing, a.s. Zveřejněn byl dne 31.5.2013 v oddíle A, pod číslem 114. Podání je níže uvedeného doslovného znění:
Dlužník si dovolí sesumarizovat podaný insolvenční návrh „věřitele“, společnosti S MORAVA Leasing, a.s. Věřitel podal insolvenční návrh dne 22.4.2011, tedy sotva tři měsíce po zesplatnění obchodního úvěru č. 1110900180 (zesplatněn ke dni 5.1.2011) a ani ne měsíc od vypovězení leasingových smluv č. 1070500007 a  1070600016 (výpověď ke dni doručení, k 25.3.2011).
Insolvenční návrh byl podán, aniž by byly využity veškeré nástroje právního státu, jak je uvedeno i v IZ § 3, (1), c). Tedy věřitel neuplatňoval nárok žádným způsobem, jako je soudní žaloba či exekuce.
Insolvenční návrh byl podán jako jednověřitelský, kdy se navrhovatel ani nenamáhal shánět další věřitele (kteří v dané době v obchodní sféře ani neexistovali), ale zneužil předložené účetní výkazy dlužníka, které mu dlužník v dobré víře předkládal (v příloze žádost prokuristy věřitele Ing.Balíka ze dne 18.3.2011 a odpověď se zasláním požadovaných podkladů jednatele věřitele Ing.Procházky ze dne 21.3.2011). A ze kterých bylo patrné, že je dlužník v prodlení vůči státní instituci. Což považujeme za velice nemorální krok.
Insolvenční návrh byl podán ve chvíli, kdy dlužník, obávající se odnětí a zpeněžení areálu, do kterého vložil ve formě leasingových splátek i vlastních investic nemalé prostředky, podal žalobu na neplatnost výpovědi leasingových smluv a určení vlastnictví k nemovitostem u Krajského soudu v Brně. Cílem dlužníka bylo ošetřit svoje investice před možnými nekalými kroky věřitele, které věřitel již aplikoval v jiných případech (případ Pavel Kubeša, více na https://www.ersteleasing-delete.cz/dalsi-pripady/).
Insolvenční návrh byl podán předčasně, jelikož nebyl ještě zpeněžen předmět leasingu, areál v hodnotě několika desítek milionů korun. Až po zpeněžení předmětu leasingu za 36 mil Kč věřitel přiznal dlužníkovi právo na vypořádání, kdy na straně aktiv dlužníka je i částka za zpeněžení předmětu leasingu. Pokud se jedná o leasingové smlouvy, dle ustálených judikátů zmiňovaných i věřitelem (např. NS 23 Cdo 3653-2009, NS Cpjn 204-2007) a i dle vyjádření věřitele ze dne 10.8.2012 je finanční leasing de facto jiná forma úvěru, tedy předmět leasingu je v dané chvíli zástavou nájemce za poskytnuté prostředky od pronajímatele. A tedy není pronajímatel dle judikátu VSPH 278/2010-A-29 aktivně legitimován k podání insolvenčního návrhu dokud nedojde k zpeněžení zástavy. Obdobná situace je i u úvěru, který byl dle dokumentu „Ručení a smlouva o dalším způsobu zajištění závazku“ (v příloze) zajištěn ručením areálem, kdy do doby doplacení celého úvěru včetně příslušenství nedojde ze strany pronajímatele k převodu vlastnictví na nájemce. Smlouva o ručení vlastně přiřazuje zástavu pro leasingové smlouvy i pro zajištění úvěru.
Insolvenční návrh byl podán s pominutými prokazatelnými pohledávkami dlužníka (nebyla odečtena záloha na budoucí koupi pozemku ve výši 1,4 mil Kč). Naopak byla zahrnuta leasingová splátka ve výši 300 tis Kč splatná 28.3.2011, která vzhledem k doručení výpovědi dne 25.3.2011 (den doručení výpovědi je dnem ukončení leasingových smluv) neměla být zahrnuta do pohledávek po splatnosti.
Insolvenční návrh byl podán na zcela vymyšlené částky, jak je zřejmé z přihlášených pohledávek, tak ze znaleckého posudku Ing.Průdka ze dne 10.10.2012.  Věřitel přihlásil pohledávky včetně podmíněných zcela v nepochopitelné výši 74,2 mil Kč (jak je zřejmé z původně přihlášené pohledávky), přičemž do předmětu leasingu vynaložil 43,4 mil Kč a dlužník mu na leasingových splátkách uhradil celkem už 27,3 mil Kč včetně DPH a pokut  (což věřitel přiznává i ve svých vyjádřeních). Pokud by věřitel od začátku přiznal předpokládaná aktiva z prodeje areálu v ceně několika desítek milionů korun například ze znaleckého posudku, bylo by zřejmé, že dlužník bude mít po prodeji areálu za věřitelem nemalou pohledávku. Jak je ale vidět z podaného návrhu na insolvenci, věřitel si sečetl svoje aktiva až do konce leasingového vztahu a přidal i některé další duplicitní pohledávky (například pohledávka na vyklizení a pohledávka ze ztráty z prodeje u smlouvy 10705000007, tedy hned dvakrát částka 21.290.348,61 Kč; obdobně u leasingové smlouvy 1070600016). Ale s aktívy nájemce za prodej areálu nepočítal, jak je zřejmé z přihlášených pohledávek (více na https://www.ersteleasing-delete.cz/insolvencni-navrh/). Jinými slovy chtěl doplatit celou vynaloženou částku včetně zisku, mít tedy zaplacený celý areál včetně zisku, ale areál si ponechat či jej prodat a tedy jeho zpeněžení realizovat podruhé a ještě se ziskem za půjčené finanční prostředky (tedy které po období od prodeje areálu již ani neposkytoval). Stejně tak to proběhlo i v jiných případech (např. v případě pana Pavla Kubeši z Bruntálu https://www.ersteleasing-delete.cz/dalsi-pripady/pavel-kubesa-bruntal-x-s-morava-leasing-a-s).
Pohledávky z úvěrové smlouvy č. 1110900180, která byla vypovězena dne 5.1.2011, byly přihlášeny jako po splatnosti, ačkoliv věřitel vlastním návrhem ze dne 24.1.2011 jako oferent přislíbil za jasně daných podmínek (úhrada částky 250 tis Kč do 31.1.2011), které akceptant bez pochyb splnil, že „vezme zpět svoji výpověď a bude obratem jednat o dalších splátkách“. Ačkoliv tento příslib svými dalšími emaily prokurista a ředitel správy Ing. Balík potvrdil v rámci vyčíslení aktuálních závazků (email ze dne 21.2.2011 a 1.3.2011), věřitel jej nedodržel. Přitom judikáty, zejména judikát I.ÚS 49/08-1 i 20 Cdo 2352/99 potvrzují, že splněním podmínky ze strany akceptanta je  oferent povinen svůj příslib dodržet . Navíc princip, kdy věřitel stáhl svoji výpověď a prakticky ji zlikvidoval, jak kdyby nikdy neexistovala, byl u věřitele poměrně běžný i u jiných nájemců. Například u nájemce pana Pavla Kubeši z Bruntálu u leasingové smlouvy č.1070500022 věřitel doručil nájemci dvě výpovědi jedné smlouvy s odstupem devíti měsíců (11.5.2009 a 23.2.2010 – přílohy). Více na https://www.ersteleasing-delete.cz/dalsi-pripady/.
U leasingových smluv je poměrně zásadní i skutečnost, která má významný vliv na insolvenční návrh, a to že věřitel podal výpovědi leasingových smluv v rozporu s Všeobecnými obchodními podmínkami, kde v bodě 8.4.1. je uvedeno, že pronajímatel je oprávněn po upomínce vypovědět LS. Přičemž upomínka s hrozbou výpovědi jakožto důležitý atribut nebyla nikdy ze strany věřitele učiněna. Výpovědi leasingových smluv jsou tudíž neplatné a v rámci této skutečnosti podal dlužník na věřitele žaloby u příslušných soudů s vyčíslením způsobených škod.
Že se jednalo o dočasný majetek věřitele, kterým si jistil svůj poskytnutý úvěr (viz ustálená judikatura) a tedy mělo po jeho prodeji dojít k vypořádání ve prospěch nájemce je i fakt, že tento majetek vede věřitel ve výkazu členění majetku ne ve svém majetku, ale v majetku leasingovém (více výroční zpráva za rok 2010 zveřejněná v Obchodním rejstříku), tedy počítá s jeho „dočasností“.
Závěrečným důkazem o neexistenci pohledávky od samého počátku a nesmyslnosti insolvenčního návrhu je i nabídka prokuristy věřitele Ing.Cejpka dlužníkovi při řešení prodeje areálu Dels učiněná dne 30.4.2013, že kupujícímu areál, společnosti Duarte Business, a.s. ke kupní ceně areálu ve výši 36 mil Kč prodávající „přidá“ i pohledávky za dlužníkem v té chvíli v hodnotě 16 mil Kč za 0 Kč, tedy zdarma (viz osvědčení notářským zápisem; https://www.ersteleasing-delete.cz/insolvencni-navrh/). Jen to předpokládá, že dlužník uzná svoje závazky, čímž by si věřitel zajistil legalizaci podaného návrhu na insolvenci. Je jiný a lepší důkaz, že žádná pohledávka věřitele za dlužníkem neexistovala a neexistuje?
Výše uvedené v dané chvíli již není až tolik podstatné a svědčí to jen o tom, že z mnoha důvodů byl insolvenční návrh podán neoprávněně. Po provedení závěrečného vyúčtování nájemcem, započtení vzájemných pohledávek doručené věřiteli dne 7.2.2013 a i na základě znaleckého posudku Ing.Pavla Průdka ze dne 10.10.2012 je prokázané, že naopak dlužník má za věřitelem nemalé pohledávky a tedy i zamítnutí insolvenčního návrhu Krajským soudem v Brně dne 27.8.2012 bylo správné a jediné možné rozhodnutí.

Ing.Radek Procházka               Jednatel společnosti DELETE s.r.o.

 

Zamítnutí insolvenčního návrhu

Dne 20.8.2012 insolvenční soud návrh Erste Leasing na úpadek DELETE zamítnul. Hlavním důvodem je názor soudu, že „…pokud se do té doby jevilo, že navrhovatel má vůči dlužníkovi pohledávku alespoň, situace se obrátila v tom smyslu, že bylo možné důvodně předpokládat, že je to dlužník, kdo má pohledávku vůči navrhovateli“.

 

Odvolání a zrušení rozhodnutí Krajského soudu Vrchním soudem v Olomouci

Proti zamítnutí insolvenčního návrhu se odvolal navrhovatel, kterému Vrchní soud vyhověl. Důvody zrušení byly formální chyby Krajského soudu a přikázal soudkyni JUDr.Hrstkové se zabývat provedeným zápočtemze dne 7.2.2013.
Následně soudkyně nařídila nové jednání na den 28.5.2013..

 

Přistoupení České spořitelny, a.s. jako dalšího navrhovatele

Dnes 5.4.2013 přistoupila do vedeného insolvenčního řízení společnost Česká spořitelna, a.s. (dále Česká spořitelna) s cílem pomoci svojí dceřiné společnosti, která již jednou byla se svými nároky insolvenčním soudem zamítnuta. Přihlásila pohledávku z titulu směnečného rukojemství za společností Keto, sro. Jsme přesvědčeni, že cílem nového navrhovatele České spořitelny až po dvou letech vedení insolvenčního řízení je jednoznačně pomoci Erste Leasing.
Nejen že už v přihlášce „opomněl“ navrhovatel zmínit, že se jedná o směnku zajišťovací, ale DELETE má jakožto ručitel právo na námitku neoprávněného vyplnění blankosměnky i kauzální námitky. Směnečné rukojemství nebylo uzavřeno v souladu s obchodním  zákoníkem § 196a, bylo uzavřeno značně nestandardně pod nátlakem a v době klesající úvěrové angažovanosti dlužníka – společnosti Keto, sro. Navíc závazek byl již přihlášen do insolvenčního řízení společnosti Keto, s.r.o. jako pohledávka zajištěná zástavním právem k nemovitosti a zástavami pohledávek. Tato pohledávka byla správkyní 100% uznána s právem přednostního uspokojení ze zastavených pohledávek a ze zpeněžení zastavené nemovitosti v Třebíči. DELETE podalo dne 10.7.2013 k Městskému soudu v Praze žalobu o neplatnost směnečného rukojemství. O nestandardním uzavřením rukojemství, které bylo uzavřeno až po skoro pěti letech od uzavření úvěrové smlouvy společností Keto, sro a v době již výrazně klesající angažovanosti dlužníka svědčí jak notářský zápis, tak i čestné prohlášení Ing.Jančoviče, toho času externího makléře řešící úvěry u České spořitelny.
Přistoupení České spořitelny se spornou směnkou by při standardně vedeném insolvenčním řízení bylo pro DELETE řešitelné vzhledem k výše uvedeným důvodům. Co ale nebylo a ani nemohlo být řešitelné byly další kroky soudkyně JUDr. Hrstkové, která od vstupu České spořitelny vystupovala zcela jednostranně a podjatě ve prospěch nového navrhovatele a její dceřiné společnosti Erste Leasing. Soudkyně jednak ignorovala nařízení Vrchního soudu k prověření zápočtu Erste Leasing, ale jednoznačně prohlásila i přes protesty právního zástupce DELETE, že směnka je pro ni „svatá“ a nepřipouští proti ní žádné námitky. A to dokonce i ve chvíli, kdy zmíněna směnka nebyla vůbec předložena. A i samotná komunikace mezi právním zástupcem České spořitelny JUDr. Jestřábem a soudkyní JUDr. Hrstkovou byla až neobvykle přátelská. Na jednání dne 28.5.2013 byl přítomen jako veřejnost JUDr. Topolář, který písemně potvrdil nejen nepředložení směnky, ale i tendenčně vedené jednání ve prospěch navrhovatelů. Až dodatečně jsme zjistili pravděpodobné důvody jednostranného vedení insolvenčního řízení ze strany soudkyně. Českou spořitelnu zastupuje společná advokátní kancelář JUDr. Jiří Jestřáb & JUDr. Richard Tomanek, kdy současný advokát JUDr. Tomanek byl dříve nejen kolegou soudkyně JUDr. Hrstkové na insolvenčním soudu, ale zároveň dle informací z několika nezávislých zdrojů měl se soudkyní před několika lety intimní poměr.

 

Prohlášen úpadek

Na základě výše uvedeného bylo zřejmé, že úpadek bude soudkyní prohlášen „za každou cenu“. Insolvenční zákon ji dává velké pravomoci sama rozhodnout, zda a které pohledávky osvědčí. Zároveň jak již upozornila soudkyně na jednání 28.5.2013, odvolací soud již nebude zkoumat pohledávky navrhovatele, ale jen zda existují alespoň dva věřitelé s pohledávkami delšími ne 3 měsíce po splatnosti (§ 141 Insolvenčního zákona).
Na jednání dne 1.10.2013 prohlásila soudkyně úpadek osvědčením nejen směnky České spořitelny, ale i pohledávek Erste Leasing. Byl prohlášen konkurs a byl jmenován správcem konkursní podstaty JUDr. Miroslav Kyprý.

 

Vývoj po prohlášení úpadku

Správce konkursní podstaty JUDr. Kyprý při zveřejnění seznamu pohledávek na insolvenčním rejstříku popřel nejen pohledávku Erste Leasing z důvodu neexistence pohledávky, resp. dle jeho vlastního výpočtu má Delete za Erste Leasing pohledávku v řádu necelých 8 mil. Kč. Ale popřel i pohledávku České spořitelny co do pořadí a výše právě z důvodu, že je přihlášena jako zajištěná pohledávka v insolvenčním řízení dlužníka – společnosti Keto, sro.
Na následném přezkumném jednání 18.2.2014 zasáhla opět soudkyně JUDr. Hrstková. Bylo zřejmé, že popření pohledávek obou navrhovatelů by úplně zpochybnilo prohlášení úpadku. Správcem byly uznány pohledávky v celkové výši 8.669.979, tedy bez popřených pohledávek České spořitelny a Erste Leasing. Pro změnu správce dle § 29 bylo nutno dosáhnout 4.334.987 hlasů (polovina z chybně spočítaného součtu soudkyně ve výši 8.669.975). Soudkyně přiznala hlasovací práva České spořitelně ve výši 6.566.888 hlasů. Nezahrnula jejich hlasy ale již do celkového hlasovacího kvóra. Tedy počet hlasů České spořitelny překročil hranici, která činila polovinu hlasů ale bez České spořitelny. Tedy tímto protiprávním úkonem soudkyně umožnila České spořitelně změnit správce na již připraveného nového správce poplatného České spořitelně, který záhy již uznal pohledávky České spořitelny v plné výši.
Proti tomuto bezprecedentnímu kroku soudkyně JUDr. Hrstkové podalo DELETE jménem jednatele Návrh na zrušení protiprávního rozhodnutí a opětovnou námitku podjatosti, advokátní kancelář JUDr. Pecla společně s DELETE žalobu pro zmatečnost  a advokátní kancelář JUDr. Pecla podala ještě následně námitky k odvolání insolvenčního správce s přesnou citací zákona a přepočtem hlasů dle zákona. Aktuálně advokátní kancelář JUDr. Pecla připravuje i ústavní stížnost na postup JUDr. Hrstkové.
 

 

 

Erste leasing České spořitelny